Jeden z nejvýznamnějších rakouských vojevůdců 18. století. Narodil se 13. února 1717 na statku v Tootzen v dnešním Lotyšsku. Roku 1744 vstoupil do služeb rakouské panovnice Marie Terezie. Vyznamenal se v mnoha bitvách, jichž se účastnil v hodnostech od hejtmana po polního maršála. V roce 1789 dosáhl svého největšího vítězství – osvobození Bělehradu od osmanské nadvlády. Když se v roce 1790 rýsovala možnost nové války s Pruskem, byl tehdy již třiasedmdesátiletý Laudon jmenován vrchním velitelem všech rakouských armád a generalissimem. Přemístil se na Moravu do Nového Jičína, kde měla rakouská armáda hlavní stan, aby odtud řídil přípravy na válku. Zde však těžce onemocněl a 14. července 1790 zemřel na zápal plic.