Mapa kostelů

Mapa kaplí a kapliček

 

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Nový Jičín

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 13097/8-3362

Mons. dr. Alois Peroutka

Telefon: +420 731 625 671

Email: rkf.novyjicin@doo.cz 

Web: www.fnj.cz 

Církev: Římskokatolická, farnost Nový Jičín

Přístupnost: Přístupný během bohoslužeb. V letním období je pod věží otevřena předsíň kostela ke mříži.

Monumentální barokní stavba z let 1729–1732 napodobuje strohé vzory severských jezuitských kostelů. Uvnitř chrámu zaujme především původní barokní vybavení – hlavní oltář se sochami svatých Petra a Pavla od olomouckého sochaře Ondřeje Zahnera a svatých Cyrila a Metoděje od jeho žáka a spolupracovníka Jana Kammereita. Ten je rovněž autorem sochařské výzdoby kazatelny. Plátno pro hlavní oltář namaloval Eliáš František Herbert, pozornosti by neměly ujít vyřezávané lavice a zpovědnice. Mohutné klasicistní varhany pocházejí od frýdeckého varhanáře Františka Hořčičky.

 

KAPLE PANNY MARIE BOLESTNÉ, ZV. ŠPANĚLSKÁ

K Nemocnici č.p. 150/43, Nový Jičín

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 26152/8-2081

Telefon: +420 731 625 671

Email: rkf.novyjicin@doo.cz 

Web: www.fnj.cz   

Církev: Římskokatolická, farnost Nový Jičín

Přístupnost: Přístupný příležitostně během bohoslužeb.

Podle místní tradice byla Španělská kaple postavena nad společným hrobem císařské posádky, kterou roku 1621 zákeřně pobilo vojsko protestantského krnovského markraběte. Velkou část císařské posádky tvořili neapolští vojáci (Neapolské království bylo tehdy součástí španělských držav) – odtud vznikl zlidovělý název Španělská kaple. O vánočních svátcích okouzluje návštěvníky kaple mechanický betlém.

 

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE

Janáčkovy sady, Nový Jičín

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 27404/8-2082

Telefon: +420 731 625 671

Email: rkf.novyjicin@doo.cz 

Web: www.fnj.cz 

Církev: Římskokatolická, farnost Nový Jičín

Přístupnost: Přístupný během bohoslužby ve školním roce v pondělí večer a při zářijovém otevření památek.

Původně gotická stavba, nazývaná dříve „moravský kostelík", pochází z počátku 16. století. Po požáru města v roce 1621 byla renesančně přestavěna. V 16. století se zde konaly české mše, zatímco ve farním kostele byla kázání německá. Od té doby se kostelu Nejsvětější Trojice říká též „český kostelík". Katolické církvi začala svatyně sloužit po opětovném vysvěcení v roce 1644. Uvnitř kostela najdete zajímavou barokní výzdobu z přelomu 17. a 18. století. Prostranství u kostela sloužilo do roku 1879 jako pohřebiště. Posléze bylo upraveno na park, poslední dochovanou památkou je bývalá kostnice z roku 1763.

 

KAPLE SV. KŘÍŽE

Janáčkovy sady, Nový Jičín

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 35481/8-2083

Drobná hřbitovní podélná barokní kaple s půlkruhovým závěrem a zaoblenými nárožími v průčelí pochází z roku 1757. V interiéru je valená klenba, půdorysný obdelníkový tvar je  v jižní části ukončen půlkruhem. Uvnitř se nachází dřevěný Kříž s korpusem Krista, pocházející z cca 18.století v klasickém barokním provedení s esovitě prohnutou figurou s hlavou s paprsčitou svatozáří. Dále je zde možno nalézt sošky Panny Marie Lurdské a sv. Jana, obě vyprodukované z polychromované sádry zhruba na počátku 20. století. Pod nimi se nachází oltářní mensa, jedná se o prostý dřevěný „stůl“ v podobě zužujícího se soklu v přední části s plastickým reliéfem kříže pocházející asi z 19.století. Oltářní mensa nebo také stůl Páně (mensa Domini) je hlavní, podstatnou částí oltáře v křesťanských kostelích charakterizuje jej jako místo oběti. Bývá pokryta bílým ubrusem.

 

ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA

Havlíčkova 1110/12, Nový Jičín

Přístupnost: Nepřístupná

Synagoga byla vybudována v prvním desetiletí 20. století podle projektu Ernsta Lindnera z Vídně. Stavbu realizovala místní stavební firma Richarda Klose. Před 2. světovou válkou na ni, stejně jako na většinu židovských památek v českém příhraničí, dolehla zkáza Křišťálové noci. Tento protižidovský pogrom se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938. Novojičínská synagoga však kvůli blízkosti městské plynárny zůstala vypálení ušetřena.

Během války sloužila jako skladiště, po osvobození jako sbor církve Československé husitské, od roku 1967 je zde depozitář Státního okresního archivu. Pro tento účel byl prostor sálu rozčleněn železnou konstrukcí na tři podlaží. Ostatní přilehlé místnosti jsou plochostropé. Na průčelí synagogy byla v roce 1992 odhalena pamětní deska s hebrejským, českým a německým textem.

 

SLOUP SE SOCHOU PANNY MARIE A KAŠNOU (MOROVÝ SLOUP)

Masarykovo náměstí, Nový Jičín

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 13051/8-3331

Barokní sloup tvoří kamenný podstavec se čtyřmi postavami světců – Jana Nepomuckého,  Rocha, Floriána a Jana Sarkandra. Dominuje jim socha Bohorodičky Panny Marie na pískovcovém sloupu ukončeném korintskou hlavicí. Zajímavostí je spící socha svaté Rosalie, palermské poustevnice, která sní v jeskyni svůj nekonečný sen. V těsné blízkosti Morového sloupu stojí socha Tančících sedláků od Franze Barwiga z roku 1929, která patří k neodmyslitelným symbolům města.

V 17. století, když Nový Jičín zasáhl mor, se na toto místo podle tradice svážela těla zemřelých. Obětí byly stovky, a proto se manželé Stirznikovi rozhodli, že právě zde postaví „morový sloup“, jenž měl Nový Jičín a jeho obyvatele chránit před dalšími pohromami. Do morového sloupu nechali vytesat nápis, který v  českém překladu zní: „Ke cti Marie, Matky Boží, nechal dokončit a zřídit toto dílo zemřelý pan Tomáš Stirznik a paní Judit Stirzniková 10. 7. 1710.“  Při morové epidemii lidé zkoušeli různé elixíry, aby se zbavili této kruté „černé smrti“. Vůbec nejdůležitějším lékem se stala pálenka. Lidé si ji natolik oblíbili, že byla prohlášena za „čertův nápoj“, a její distribuce byla dokonce zakázána. Říká se, že u koho se projevila byť jen známka nemoci, byl vykázán do zřízených lazaretů, nacházejících se v místech dřívějšího hřbitova, nyní v Janáčkových sadech. Kolem Nového Jičína byla jako varování cestujícím a cizincům vystavěna výstražná znamení.

 

SOCHA SVATÉHO MIKULÁŠE 

Masarykovo náměstí, Nový Jičín

Po více než 100 letech se na náměstí vrátila replika sochy svatého Mikuláše, patrona obchodníků, dětí i Nového Jičína. Jejím současným autorem se stal akademický sochař Jiří Finger. Světcovými atributy jsou jablka a bible. Novojičínský svatý Mikuláš drží bibli v levé ruce tak, že ji naklání k misce s čistou vodou, jablíčka se mu rozkutálela po ploše kolem kašny. Legenda mluví o třech měšcích se zlatými mincemi, které Mikuláš vhodil uprostřed noci otevřeným oknem do domu zadluženého kupce, čímž uchránil jeho tři dcery před otroctvím. Tyto měšce symbolizují právě bronzová jablíčka v nadživotní velikosti. Svatý Mikuláš nyní dohlíží na poklidný chod života v Novém Jičíně.

 

SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO

V parku u mostu do Hřbitovní ulice od roku 1928

Kulturní památka rejst. č. 15474/8-2089

Tato významná a působivá socha sv. Jana Nepomuckého byla vytvořena roku 1758 Janem Michaelem Scherhaufem a původně umístěna u mlýna na Dolním předměstí (dnes je tam most  přes říčku Grasmanku). Socha zřejmě patřila k souboru plastik při Španělské kapli.

K Jičínce byla socha umístěna v roce 1928 a shlížela na most a řeku. Socha prošla dvěma restaurátorskými obnovami. A to v  roce 1998 byla restaurována Ladislavem Werkmanem a v roce 2009 akademickým sochařem a restaurátorem Jakubem Gajdou, z důvodu obnovy kamenného materiálu památky a také návratu k původní dispozici sochy. Tedy sv. Jan Nepomucký opět shlížející k mostu a řece, neboť je mimo jiné také patronem proti povodním.

 

KAPLE UMUČENÍ KRISTA S NÁHROBNÍKEM

Nový Jičín, místní část Žilina

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 13962/8-1703

Zděná barokní kaple z roku 1733, postavená na místě, kde stál morový lazaret. Spolu s náhrobníkem ranhojiče a lazebníka Gottfrieda Ignáce Mittela je stavba připomínkou morové epidemie, která postihla Nový Jičín v roce 1715.

 

SOUSOŠÍ SVATÝCH ROCHA A ŠEBESTIÁNA

Nový Jičín, místní část Loučka

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 40427/8-1628

Barokní sousoší nechal postavit po odeznění morové epidemie v roce 1715 tehdejší majitel starojického panství Antonín svobodný pán Zeno z Dannhausenu. Ochránci před morem stojí na toskánských sloupech, mezi nimiž je umístěn podstavec s pamětní deskou. Uprostřed podstavce je umístěn erb svobodných pánů Zenonů z Dannhausenu, po stranách jsou znaky Starého Jičína a obce Loučka.

Pověst praví, že pomník byl postaven jako vzpomínka na to, že v 18. století, kdy celé Rakousko-Uhersko sužovala morová epidemie, která se nevyhnula ani Novému Jičínu, sousední Starý Jičín zasažen nebyl. Starojičtí neměli závadné potraviny, Novojičínští však ano, a tak je kupovali od Starojických. Obchod se odehrával na rozhraní mezi katastry obcí, tedy na místě, kde byl později vybudován tento morový pomník. Na hranicích obcí stávaly nádoby s octem, do nichž Novojičínští házeli své váčky s penězi, neboť lidé věřili, že ocet funguje jako dobrá dezinfekce. Starojičtí váčky vytáhli, peníze přepočítali a na oplátku hodili Novojičínským pytel s potravinami. Obě strany byly spokojeny a s pořízenou odcházeli domů.

 

FARNÍ KOSTEL SVATÉHO MARTINA

Šenov u Nového Jičína

P. Jakub Vavrečka, administrátor exkur.

Telefon: +420 774 567 307

Email: rkf.senovunovehojicina@doo.cz  

Web: www.fnj.cz  

Církev: Římskokatolická, farnost Nový Jičín

Přístupnost: Přístupný příležitostně během bohoslužeb ve čtvrtek a neděli.

V jádru gotický kostel z konce 13. nebo počátku 14. století. Jeho nejstarší částí je nynější presbytář. Kostel je jednolodní, s hranolovou věží v ose průčelí, v interiéru upravený kolem poloviny 18. století (presbyterium) a v roce 1811 (loď). Původní gotickou podobu si zachovala především čtyřpodlažní hranolová věž a sakristie. Kolem kostela je starší hřbitov obehnaný kamennou zdí.

 

KOSTEL SVATÉHO MIKULÁŠE

Nový Jičín, místní část Žilina

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 39917/8-2097

Telefon: +420 731 625 671

Email: rkf.novyjicin@doo.cz  

Web: www.fnj.cz    

Církev: Římskokatolická, farnost Nový Jičín

Přístupnost: Přístupný příležitostně během sobotních bohoslužeb.

Gotický kostel vznikl na konci 14. století na místě starší, zčásti dřevěné stavby. Za stavebníky jsou považováni Vok IV. z Kravař a jeho žena Eliška ze Šternberka. Jejich erbovní značky – zavinutá střela pánů z Kravař a šternberská hvězda – se objevují na klenbě v presbyteriu. V roce 1795 byla u kostela postavena dřevěná škola, která byla v polovině 19. století stržena a na jejím místě roku 1864 vybudována nová jednopatrová budova, která se ovšem také nedochovala.

 

Socha sv. Ignáce z Loyoly

Nový Jičín, u kostela Nejsvětější Trojice

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 38548/8-2090

Kamenná socha sv. Ignáce z Loyoly původně osazená na vysokém hranolovém odstupňovaném podstavci s pravoúhle vybranými rohy, postranními volutami a konvexně vypnutou čelní částí doplněnou kartuší s nápisem, stála do roku 2003 při jižní zdi kostela Nejsvětější Trojice v Novém Jičíně. Zde byla přemístěna během 19. století. Roku 2003 se rozhodlo o jejím přenesení do lapidária Muzea Novojičínska, a to z důvodu celkového poškození kamenného materiálu. V současnosti je na uvedeném místě - u kostela Nejsvětější Trojice umístěna kopie sochy sv. Ignáce z Loyoly včetně podstavce, zhotovená akademickým sochařem Miroslavem Machalou. Originál kamenné sochy uvedeného světce je značně poškozen zvětráváním a rovněž mechanicky porušen: odlomení části světcova roucha, pravé paže, dvou prstů levé ruky, pravé části plintu a poloviny knihy. Postava sv. Ignáce z Loyoly je oděna v rozevlátém rouchu, v rukou třímá rozevřenou knihu, jeho hlava se mírně zaklání a pohled směřuje k nebi.

 

Socha sv. Antonína Paduánského

Nový Jičín, ulice K Nemocnici

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 46570/8-2087

Socha sv. Antonína Paduánského je osazena na čtyřbokém odstupňovaném podstavci. Hlavní část podstavce je mírně stlačená, s naznačenými postranními volutami, na čelní ploše s nápisem a chronogramem v jednoduché kartuši. Podstavec je ukončen profilovanou římsou a krycí deskou modelovanou zvonovnicí. Na zadní straně spodní části podstavce je umístěn nápis svědčící o opravě. Světec je oděn v tradičním mnišském rouchu, stojí v mírném kontrapostu, nese na pravém předloktí malého Ježíška. Hlavy obou postav doplňují kovové pozlacené paprskovité svatozáře.

 

KŘÍŽ

Nový Jičín (u bašty)

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 13085/8-3377

Kamenný kříž zhotovený dle datace na soklu v r. 1778. Kvalitní pozdně barokní sochařská práce místní provenience. Kříž původně stál spolu se sochami Panny Marie Bolestné a sv. Jana Evangelisty na křižovatce před Horní branou.

 

KŘÍŽ

Nový Jičín (Janáčkovy sady)

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 14700/8-2091

Kamenný barokní kříž z roku 1749 stojící u kostela Nejsvětější Trojice, původně umístěný při Horní bráně. Sochařské dílo patrně místní provenience, jehož fundátorem byl novojičínský měšťan Ignatius Schindler.

 

KŘÍŽ

Nový Jičín, ulice Kostelní

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 15275/8-2092

Kamenný novogotický kříž stojící poblíž farního kostela, vytesaný v roce 1864 sochařem Carlem Bergerem, příslušníkem novojičínské umělecké rodiny Bergerů.

 

KŘÍŽ

Nový Jičín

Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 16408/8-2845

Kamenný pozdně barokní kříž lidových forem zhotovený v roce 1791.

 

KAPLE SVATÉHO MICHAELA

Nový Jičín, místní část Bludovice

Přístupnost: Pohřby a 1 x ročně bohoslužby na konci října.

Kapli postavil roku 1861 novojičínský stavitel Tomáš Chytil podle plánů Ferdinanda Neußera ze Salzburgu. Dříve byla její součástí také škola pro místní děti. Kaple je majetkem města Nového Jičína, zdejší římskokatolická farnost ji využívá k příležitostným bohoslužbám.

 

FARNÍ KOSTEL POVÝŠENÍ SVATÉHO KŘÍŽE

Kunín

Mons. dr. Alois Peroutka, administrátor exkur.

Telefon: +420 731 625 671

Email: rkf.novyjicin@doo.cz  

Web: www.fnj.cz  

Církev: Římskokatolická, farnost Nový Jičín

Přístupnost: Přístupný příležitostně při bohoslužbách ve čtvrtek a neděli a v letním období přes hlavní vchod ke mříži.

Kostel stojí v těsné blízkosti barokního zámku. Slavnostní položení základního kamene proběhlo 27. srpna 1810. Kostel původně neměl věže, ty přibyly až roku 1863 – jsou 30 metrů vysoké. Záznamy v kronice praví, že jejich hroty jsou v úrovni dlažby novojičínského náměstí. Před kostelem stojí na vysokém hranolovém podstavci barokní socha světce pocházející z první poloviny 18. století.

 

FARNÍ KOSTEL SVATÉHO JAKUBA STARŠÍHO

Libhošť 89

Telefony: +420 739 245 957, +420 556 707 698

Email: dusanzelina@seznam.cz 

 

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE PÁNĚ

Hodslavice 160

Telefon: +420 731 625 810

Email: piotr.kowalski@seznam.cz 

Římskokatolický kostel zasvěcený Nejsvětějšímu Srdci Páně byl postaven v novorománském slohu. Základní kámen byl posvěcen 29. června 1905. Bohoslužby se zde konají od 30. března 1907.

 

KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE

Životice u Nového Jičína

Telefon: +420 731 625 810

Email: piotr.kowalski@seznam.cz   

Na místě původního dřevěného kostela svatého Jana z roku 1451, který v roce 1898 zcela shořel, byl postaven kostel nový, zděný. Z tohoto období se zachoval dřevěný oltář, jehož vznik se datuje k roku 1482 a v současnosti je uložen v Moravské galerii v Brně. V roce 1902 byl vystavěn nový zděný chrám svatého Jana Křtitele.

 

KOSTEL SVATÉHO JIŘÍ

Mořkov

Telefon: +420 739 244 464

Email: rkf.morkov@doo.cz 

Kostel svatého Jiří v Mořkově je sakrální památka, poprvé zmiňovaná v roce 1587. Hlavní oltář pochází z roku 1667, jeho obnova proběhla roku 1833. Kostel samotný byl do současné podoby přestavěn v roce 1878.

 

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Veřovice 143

Telefon: +420 608 369 183

Email: rkfverovice@seznam.cz 

 

FARNÍ KOSTEL SVATÉHO VÁCLAVA

Starý Jičín 112

Telefon: +420 556 752 576

Email: petrmaria.dokladal@cbox.cz 

Původní farní kostel kdysi tvořila jen současná jižní kaple svatého Kříže. Rozšířen byl za časů Karla ze Žerotína ve 2. polovině 16. století. Další výrazné stavební úpravy proběhly v období baroka. V letech 1715–1721 bylo zhotoveno nové kněžiště. Stavební práce, včetně zaklenutí a patrové tribuny, financoval majitel starojického panství Antonín Zeno z Dannhausenu. K další zásadní změně interiéru došlo až v polovině 19. století, kdy byly strženy dva dřevěné kůry a namísto nich postavena jedna zděná kruchta.

 

PANNA MARIA VE SKÁLE

Spálov

Telefon: +420 730 523 540

E-mail: rkf.spalov@doo.cz 

Web: www.farnostspalov.cz 

Duchovní správce: P. Mgr. Zdenko Vavro, zdenovavro@seznam.cz 

 

FARNÍ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Jeseník nad Odrou

Telefon: +420 737 714 115

Email: farnostjeseniknadodrou@seznam.cz 

Byl postaven na místě dřevěného kostela, který roku 1710 vyhořel. Po požáru nechal Rudolf hrabě Witten postavit zděné presbyterium nového kostela, loď byla přistavěna na náklady Františka Rheinolda z Andlernu v roce 1752. Průčelí kostela je tříosé, ve střední ose je mělký rizalit s třípatrovou nástavbou věže.

 

KAPLE SVATÉ ANNY

Jeseník nad Odrou

Zděná kaple z roku 1851, doklad přežívání barokního architektonického tvarosloví v tehdejším venkovském prostředí.

 

KAMENNÝ KŘÍŽ U KOSTELA

Jeseník nad Odrou

Kamenný kříž z roku 1822, práce místní provenience, dokládající přežívání barokní sochařské tradice v 19. století. Kříž je osazen na vysokém, jednou odstupněném podstavci s volutovými křídly a římsovým ukončením. Na čelní straně podstavce je oválná kartuš ve tvaru empírového slunce, v níž byla dříve vsazena olejomalba na plechu s vyobrazením Panny Marie Bolestné. Na zadní straně podstavce je nápis „Renov 1931/1822".

 

FARNÍ KOSTEL NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE

Bernartice nad Odrou

Telefon: +420 556 752 576

Dominanta obce, pozdně empírový chrám Navštívení Panny Marie, získal současnou podobu v roce 1837 a pravděpodobně téhož roku v prosinci byl posvěcen. Původní kostel byl postaven již roku 1795 a vysvěcen 8. října 1797.

 

KOSTEL SVATÉHO MIKULÁŠE

Hlavní 112, Hladké Životice

Telefon: +420 775 162 177

Email: rkf.hladkezivotice@doo.cz 

 

FARNÍ KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE

Komenského 167, Suchdol nad Odrou

Telefon: +420 737 714 115

Římskokatolický farní kostel Nejsvětější Trojice v městysi Suchdol nad Odrou byl postaven v letech 1605–1614. Základ má na místě staršího dřevěného kostelíku svaté Kateřiny. Tato pozdně renesanční budova má příkrou, přibližně 27 metrů dlouhou šindelovou střechu s velkou a malou věží. Kostel byl v důsledku živelních pohrom nejméně čtyřikrát opravován.

 

KOSTEL SVATÉHO BARTOLOMĚJE

Štramberská ulice, Kopřivnice

Telefon: +420 731 625 687

E-mail: rkf.koprivnice@doo.cz 

Web: www.koprivnice.farnost.cz 

Novogotická, respektive pseudogotická dominanta města. Její stavba trvala pouhé 2 roky, spotřebovalo se při ní přes 600 tisíc cihel. Kostel byl vysvěcen v roce 1895. V krásném interiéru se díky mnoha oknům s barevnými vitrážemi výborně uplatňuje hra světla. Část mobiliáře pochází z původního, mnohem staršího dřevěného kostela, který stál vedle fojtství. Na stavbu kostela svatého Bartoloměje lidé mezi sebou vybrali peníze, část darovali místní záložna a olomoucký arcibiskup. Stavební práce začaly v dubnu 1893 a do zimy téhož roku byl kostel pod střechou. Před ním u cesty stojí takzvaný „Kristiánův kříž“.

 

PIARISTICKÝ KLÁŠTER

Lidická 101, Příbor

Piaristické gymnázium založil 5. února 1694 biskup Karel II. z Liechtenštejna, budova byla postavena v letech 1694–1700. Piaristé v Příboře působili do roku 1870. V letech 1875–1938 zde byl český učitelský ústav, v současnosti budovu využívají základní umělecká škola, muzeum a městská knihovna. Za prohlídku stojí zejména bývalý refektář, po celkové rekonstrukci nově otevřený. Při opravě fasády byla objevena a obnovena původní sgrafita.

 

KOSTEL SVATÉHO VALENTINA

Lidická ulice, Příbor

Barokní kostel svatého Valentina s renesanční věží stojí na místě původního dřevěného kostela z roku 1596, který dali vystavět Dorota Bremlová a její syn Valentin. Na hlavním oltáři je postříbřený reliéf s výjevem ze života svatého Valentina, pocházející pravděpodobně z doby kolem roku 1596, tedy ještě z původního kostela. Po příchodu piaristů do Příbora jim město kostel věnovalo. V letech 1760–1766 byl přestavěn do současné podoby podle plánů rektora piaristické koleje a zdejšího rodáka Heliodora Knauera. V letech 1768–1875 byl kostel spojen s protější kolejí dřevěnou chodbou ve výši prvního poschodí. Kolem kostela býval hřbitov piaristů. V letech 1995–1996 proběhla celková rekonstrukce této významné církevní stavby. Slavnostní znovuotevření, jež bylo zároveň oslavou 400. výročí výročí postavení kostela, proběhlo 20. října 1996.

 

KOSTEL SVATÉHO KŘÍŽE

Místecká ulice, Příbor

Kostel svatého Kříže byl postaven roku 1645 na místě dřevěného kostela z roku 1516. Během 19. a 20. století byl postupně rekonstruován do dnešní podoby. Hlavní oltář je lidová řezbářská práce z roku 1750. Uprostřed je dřevěný kříž, na němž je Kristovo tělo v životní velikosti. Kostel byl původně obklopen hřbitovem vyhrazeným pro bohaté příborské rodiny. Pohřbívalo se zde až do roku 1720. V kostele jsou originály soch svatých Rocha a Floriána, jejichž kopie stojí na náměstí.

 

KOSTEL SVATÉHO FRANTIŠKA SERAFINSKÉHO

Příbor

Byl postaven v roce 1622. Prostor kolem kostelíku byl vyhlédnut jako pohřebiště a roku 1623 posvěcen. Pohřbívat se zde začalo roku 1720. Je zde pochováno mnoho významných osobností, za povšimnutí stojí kněžská hrobka. Od poloviny 19. století už se kolem kostela nepohřbívá a prostor je označován jako „starý hřbitov“. Kostelík prošel generální opravou a následně byl 13. listopadu 1994 slavnostně otevřen.

 

FARNÍ KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE

Stojanova 364, Příbor

Telefon: +420 556 725 104

Email: rkf.pribor@doo.cz 

Pochází z 1. poloviny 13. století. Původně dřevěný kostel byl přestavěn v gotickém slohu, pozdější přístavby jsou renesanční a barokní. Klenba presbytáře je z roku 1560 a 54 metrů vysoká věž tvořící dominantu města byla postavena v roce 1577. Poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 2000–2005. Na hlavním oltáři je Příborská madona z doby okolo roku 1420. Kolem kostela se dochovaly zbytky hřbitova obehnaného zdí se střílnami. Vede tudy také křížová cesta z roku 1887. Na místě staré márnice stojí kaple Panny Marie Lurdské. Za presbytářem je umístěna socha svatého Zachariáše, jež zdobila původní kamennou kašnu na náměstí. Před kostelem na vysokých sloupech jsou sochy světců – Jana Nepomuckého, Cyrila, Metoděje a Jana Sarkandra.

 

KAPLE SVATÉHO JANA SARKANDRA

Příbor, místní část Prchalov

Kaple, vystavěná v roce 1866, připomíná světce, který v Příboře nějaký čas žil a navštěvoval zde farní školu. Podle pověsti na tomto místě vyvrtal nožem v zemi díru, jež se ihned naplnila znamenitou vodou s léčivými účinky.

 

KOSTEL SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO

Štramberk

 

KOSTEL SVATÉ KATEŘINY

Štramberk

Telefony: +420 604 635 585. +420 604 548 586

Email: dominik.d@centrum.cz

Web: www.Svata-katerina.cz 

Prastarý kostelík se hřbitovem z konce 12. století v zaniklé vesničce Tamovice.

 

KOSTEL SVATÉHO MAXMILIÁNA

Hukvaldy

Telefony: +420 595 173 628, +420 731 625 685

Email: rkf.rychaltice@doo.cz 

Kostel se nachází v centru obce Hukvaldy. Vystavěn byl v roce 1759 ke cti svatého biskupa a mučedníka Maxmiliána. Stavba je charakteristická dvěma oltáři – hlavní ke cti svatého Maxmiliána, boční ke cti svatého mučedníka Jana Sarkandra.

 

KAPLE SVATÉHO ONDŘEJE

Hukvaldy

Telefony: +420 595 173 628, +420 731 625 685

Email: rkf.rychaltice@doo.cz 

Byla postavena roku 1602 a posvěcena ke cti svatého apoštola Ondřeje. Kaple v areálu hukvaldského hradu je přibližně 20 metrů dlouhá a 10 metrů široká, má dva oltáře – hlavní ke cti svatého apoštola Ondřeje, boční ke cti svatých Barbory a Rosalie. V centru obce Hukvaldy spatříme tři sochy – svatých Jana Nepomuckého a Floriána naproti obecnímu úřadu a Panny Marie nad vstupní branou do obory.

 

KOSTEL SVATÉHO MIKULÁŠE

Rychaltice 3, Hukvaldy

Telefon: +420 595 173 628, +420 731 625 685

Email: rkf.rychaltice@doo.cz 

Stojí na místě starého dřevěného kostela v hukvaldské části Rychaltice. Postaven byl v letech 1726–1729 jako malá dvouvěžní bazilika. Posvěcen byl 5. srpna 1742 ke cti svatého Mikuláše. V presbytáři se ve výklencích nacházejí 4 sochy – svatých Benedikta, Martina, Valentina a Blažeje.

 

FILIÁLNÍ KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE

Horní ulice, Frenštát pod Radhoštěm

Telefon: +420 556 835 788

Email: rimkf.frenstat@centrum.cz 

Orientovaná jednolodní stavba s předsazenou hranolovou věží, krytou cibulovou bání s lucernou. Budova kostela byla postavena roku 1640. Stavba věže započala v roce 1717, roku 1780 byla zvýšena a zastřešena cibulovou bání. Boční tribuny byly přistavěny v roce 1769. Pod tribunami jsou kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce Mariina, které se do lodi otevírají pískovcovými portály. Zásahy z roku 1891 měly regotizační charakter, z této doby pocházejí také pseudogotický mobiliář a část interiérové výbavy.

Původní areál kostela sestával z ohradní zdi starého hřbitova s kapličkami a barokního kříže z roku 1753. Plocha hřbitova, používaného v letech 1630–1852, musela včetně hřbitovní zdi ustoupit nové bytové výstavbě ze druhé poloviny 70. let 20. století. Při těchto úpravách byla rozšířena komunikace vedoucí kolem kostela a kříž musel být přemístěn k severní straně věže. V interiéru je hudební kruchta, obraz Vzkříšení a Betlém od Josefa Knězka. Malířský soubor 14 zastavení Křížové cesty věnoval kostelu sochař Albín Polášek.

 

KOSTEL SVATÉHO MARTINA

Frenštát pod Radhoštěm

Farní neboli „dolní" kostel byl vystavěn na místě staršího kostela, který v roce 1661 vyhořel. Byl dokončen roku 1680. Krátce poté byl vydrancován a opět vypálen. Namísto něj po určitou dobu jako farní sloužil kostel filiální, zasvěcený svatému Janu Křtiteli. V roce 1740 byly k opravené stavbě přistavěny boční kaple – svatých Barbory a Jana Nepomuckého. Dílčí zásahy do objektu byly provedeny na počátku a ve 2. polovině 20. století.

Kostel je barokně orientovaná jednolodní stavba s představěnou hranolovou věží. Věž je kryta cibulovou bání. Hlavní vstup do kostela je na jižní straně věže. Interiér osvětlují nízká půlkruhová okna v presbytáři a dvě stejná okna v bočních kaplích. K vybavení patří kvalitní rokokový mobiliář, z 18. století pochází také část dřevěných dveří se zachovanými zámky a kováním. Na počátku 20. století byly pořízeny dvoukřídlé, zčásti prosklené hlavní dveře se secesizujícím dekorem.

Ozdobou kostela je závěsný triptych Valašské Madony od Adolfa Liebschera, přemístěný z kaple na Radhošti, a Valašský Betlém autora Jana Knebla. Kostel byl od 2. světové války bez zvonu. Ten, který je tam nyní, je zasvěcen svatému Martinovi, váží 500 kilogramů a odlili ho v dílně Josefa Tkadlece v Halenkově – požehnal ho biskup ostravsko-opavské arcidiecéze Václav Lobkowicz. Na zvonu je znak města, připomínající svatého Martina, a nápis „Deus caritas est" (Bůh je láska). Součástí nápisu je zmínka, že na výrobu zvonu přispěla obec Trojanovice.

 

LURDSKÁ KAPLE SVATÉ MARIE

Frenštát pod Radhoštěm

Lurdská kaple na Horečkách představuje stylizovanou jeskyni zapuštěnou do svahu nad Frenštátem pod Radhoštěm. Kapli na Horečkách dala v roce 1902 postavit manželka továrníka Bumbaly jako poděkování za navrácení zdraví. V roce 1931 pan Choleva daroval zvonek. Tradičně se zde o svátku svatého Ducha koná pouť. Kaple je otevřena od 1. května do poloviny října.

 

MOROVÝ SLOUP PANNY MARIE

Náměstí Míru, Frenštát pod Radhoštěm

Morový sloup Panny Marie najdeme na západní straně náměstí Míru ve Frenštátě pod Radhoštěm. Na jeho vrcholu je umístěna raně barokní plastika z roku 1686. Sloup jednoduchých neklasických tvarů je urbanistickým prvkem tvořícím součást sochařské výzdoby náměstí. Na třech stupních stojí vysoký hranolový podstavec, na němž je osazen sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem. Socha spočívá na podstavci neseném čtyřmi postavami andělů. Madona na srpku měsíce s atributy žezla, koruny a kruhem hvězd drží na levé ruce Ježíška s jablkem. Svatozář dítěte i Marie, váza, prstence a pásky sloupu, křídla andělů a žezlo jsou pozlacené. Pískovcový sloup se zlidovělou postavou Panny Marie a originálním pojetím andělských trůnů nechal postavit místní farář Jakub Valentin Palička, jak dokládá dedikační nápis na zadní straně soklu. Z něj se dozvídáme také datum vzniku této kulturní památky – 6. květen 1692.

 

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE A SVATÉHO VÁCLAVA
VE FRENŠTÁTĚ „NA KOPANÉ"

Frenštát pod Radhoštěm

V roce 1945 místní občan Alois Štefek ve své závěti vyslovil přání, aby s jeho přispěním byla postavena zvonička nebo kaple. Vhodný pozemek věnoval Josef Bordovský z čp. 552. Provedením stavby byl pověřen tesař Josef Štefek, starší bratr zemřelého. Ten také vyhotovil plán zvoničky ve stylu valašské lidové architektury. Svěcení provedl v neděli 5. května 1946 děkan Medard Horák společně s kaplanem Vladimírem Tichým z Frenštátu pod Radhoštěm.

Zvonička stojí na kamenných základech. Interiér je rozdělen na dvě poloviny. Přední tvoří vlastní prostor kaple, zadní část slouží jako skladiště a zvonice. Po stranách obětního stolu jsou obrazy svatého Václava a svatých Cyrila a Metoděje, jejichž autorem je Josef Štefek. Uprostřed stojí malá socha Panny Marie Lurdské. Na záklopu kabřince je čitelný nápis symbolizující účel zvoničky: „Zvoničko pokorná, svatyňko milá, zrozená z lásky k rodné své zemi, Radhošťských hájů ty holubice bílá zvěstuj mír kolem, buď milovaná všemi.“

 

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE NA RADHOŠTI

Trojanovice – Pustevny

Kaple je na vrcholu hory Radhošť. Je stará více než jedno století. Zpočátku měla podobu kamenné stavby s bílou omítkou a kupolí v byzantském stylu. Nad vchodem do chrámu byl vyveden nápis „Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Methoděj“. Jejich sousoší, které je dílem Albína Poláška, stojí v blízkosti kostela.

Dřevěná zvonice se šindelovou střechou byla přistavěna v roce 1924 při celkové opravě – tehdy byla celá kaple obložena impregnovaným šindelem. Kaple svatých Cyrila a Metoděje je jednou z nejvýše položených církevních staveb v Česku.

 

ZVONIČKA NA HOREČKÁCH – STRÁŽKYNĚ BESKYD

Frenštát pod Radhoštěm

Zvonice Strážkyně Beskyd se nachází na pomezí Frenštátu pod Radhoštěm a Trojanovic. Otevřená duchovní stavba symbolizuje nesouhlas obyvatel s těžbou uhlí v Beskydech. Zvon odzvání umíráček Dolu Frenštát. Iniciátorem stavby je občanské sdružení Naše Beskydy.
Moderní design zvoničky je dílem architekta Kamila Mrvy. Vedle speciální celodřevěné konstrukce se šindelovým pláštěm stojí osmimetrové stožáry ze tří modřínových trámů, nesoucí zvon. Stavba vychází z valašské lidové tradice jednoduchých dřevěných zvoniček.

Zvon pochází z dílny v Halenkově, váží 30 kilogramů. Kromě loga občanského sdružení Naše Beskydy, znaků Frenštátu pod Radhoštěm a Trojanovic obsahuje jména 37 měst a obcí, jež se spojily proti těžbě v Beskydech. Na spodním okraji je vysázen citát frenštátského rodáka Josefa Kaluse: „Kdo hory mé haní, jako by mne haněl, kdo hory mé chválí, jak by se mi klaněl.“

Na zvoničku přispěli finančně či materiálně obce, spolky, firmy i jednotliví občané. Na podporu stavby byly vydány pamětní pohlednice v hodnotě 20 a 50 korun. Celkem se podařilo vybrat okolo 200 tisíc korun. Hodnota zvoničky byla vyčíslena na zhruba půl milionu. Stavba vznikla svépomocí, členové občanského sdružení Naše Beskydy a další dobrovolníci zde odpracovali přes 1 tisíc brigádnických hodin. Poprvé se symbolický umíráček rozezněl 15. května 2010 v 15:00 hodin u příležitosti třetího výročí Uzamčení země Valašské na 100 roků.

 

KOSTEL SVATÉHO MICHAELA

Sedlnice

Telefon: +420 556 725 104

Email: rkf.pribor@doo.cz 

Kostel zasvěcený archandělu Michaelovi tvoří společně s farní budovou významnou dominantu obce. Původně byl dřevěný. Jelikož ale časem nemohl pojmout všechny věřící a byl už hodně starý, rozhodla se obec kostel přestavět. Poslední bohoslužba zde proběhla 29. srpna 1824. O dva roky později byl postaven nový kostel v barokním slohu. Hlavní oltář byl zasvěcen svatému Michaelovi. Sochy v bočních oltářích – Nejsvětějšího srdce Ježíšova a Srdce Panny Marie – byly pořízeny až roku 1907.

Ve věži kostela jsou zavěšeny tři zvony. Největší je zasvěcen svatému Michaelovi a váží okolo 800 kilogramů. Okna kostela zdobí barevné vitráže. Při vstupu jsou na bočních stěnách zazděny renesanční náhrobky Jana Sedlnického z Choltic a jeho choti Johanky z Limberka (†1573). Oba pocházejí ze starého kostela.

 

KOSTEL SVATÝCH PETRA A PAVLA

Bartošovice

Telefon: +420 734 398 173

Email: rkf.bartosovice@doo.cz   

Roku 1583 byl přestavěn. Pětatřicet metrů vysoká kostelní věž byla dostavěna v roce 1692 a v roce 1900 renovována. Kostelní loď byla zbourána a v letech 1905–1906 postavena větší. Kostel byl zasvěcen svatým Ondřeji, Petru a Pavlu. Při stavbě bylo zachováno 6 náhrobních kamenů, připomínajících držitele bartošovického panství a jejich rodinné příslušníky – nejstarší je z roku 1504. Náhrobní kameny jsou chráněnou kulturní památkou. Pozoruhodností interiéru je oltářní obraz ze starého kostela. Při přemístění obrazu do nového kostela byl do něj přimalován model starého zbouraného kostela.

Kostelní loď prosvětluje 6 oken – vlevo je svatý Petr, vpravo svatý Pavel. Na stěně za hlavním oltářem visí obraz svatého Ondřeje, pocházející ze starého kostela. Pod kamennou podlahou starého kostela se nacházela hrobka, která byla při přestavbě zasypána.

 

KOSTEL NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE

Bartošovice, místní část Hukovice

Telefon: +420 734 398 173

Email: rkf.bartosovice@doo.cz 

Kulturní památkou Hukovic je barokní kostel Navštívení Panny Marie, postavený roku 1765 na místě dřevěného filiálního kostelíku. V prostorném chrámu s připojenou věží jsou tři oltáře – hlavní ke cti navštívení Panny Marie a dva boční. Svěcení kostela bylo jedno v říjnu podle nařízení císaře Josefa II. a druhé ve svátek navštívení Panny Marie. V roce 1826 sem byly zabudovány nové varhany. V roce 1839 byl kostel od základu restaurován.

 

FARNÍ KOSTEL VŠECH SVATÝCH

Studénka

Telefon: +420 556 400 759

Email: farnostistudenkabutovice@seznam.cz 

Jednolodní pozdně barokní podélný kostel s odsazeným, půlkruhově uzavřeným presbyteriem, vybudovaný v letech 1775 až 1781 na místě staršího dřevěného kostelíku. Průčelí kostela je výsledkem stavebních úprav, jež probíhaly kolem roku 1830. Kostel stojí na návrší, na vysoké podnoži, která vyrovnává svažitost terénu. Interiér zdobí cenné oltářní obrazy fulneckého malíře J. G. Frommela z let 1788–1789.

 

KAPLE SVATÉ ANNY

Studénka

V sousedství kostela Všech svatých se nachází zajímavá památka, kaple svaté Anny z poloviny 19. století. Větší zděná obdélná kaple s půlkruhovým závěrem a sedlovou střechou byla postavena v roce 1540 patrně na místě starší svatyně téhož zasvěcení. Při přestavbě kostela se v ní sloužily pravidelné bohoslužby, potom patrně zpustla a teprve v roce 1852 byla znovu obnovena. Kaple má hladkou fasádu, průčelí završené trojúhelným štítem člení lizénový rámec (lizéna je plochý pás vystupující mírně z líce zdiva), v jeho ose je vchod s půlkruhovým záklenkem (klenutý překlad nad okenním nebo dveřním otvorem) s novodobou kovanou mříží.

 

KŘÍŽ

Studénka

Nachází se před ohradní zdí hřbitova u kostela Všech svatých. Kamenný kříž z roku 1835, osazený na vysokém hranolovém podstavci volutovými (voluta je ozdobný motiv spirálovitého závitu) křídly.

 

FARNÍ KOSTEL SVATÉHO BARTOLOMĚJE

Družstevní 93, Studénka

Stavitel Ignác Kloss z Nového Jičína ho postavil v roce 1880 v novogotickém slohu, na místě původního dřevěného kostelíku z počátku 16. století. Při stavbě se v něm objevila trhlina, která práce na čas zastavila. Po dokončení byly do nového chrámu přeneseny zvony, varhany a obrazy z kostela starého. Ten byl následně zbourán. V letech 1996–1998 proběhla oprava kostela, o kterou se zasloužil tehdejší farář Mgr. Rudolf Kopecký.

 

KAPLE SVATÉHO KŘÍŽE

Studénka, místní část Nová Horka

Nachází se při zámku Nová Horka. Je to obdélná kaple s půlkruhovým závěrem, přiléhající jižní průčelní stranou k budově zámku. Podle archivních pramenů byla vybudována v roce 1729 a rozšířena roku 1775. Boční fasády kaple jsou hladké, tříosé, s okny s půlkruhovými záklenky v profilovaných šambránách s klenákem. V interiéru byla bohatá fresková výzdoba, avšak fresky byly v roce 1970 zalíčeny.

V okolí zámku Nová Horka se nacházejí další zajímavé kulturní památky, například socha svatého Jana Nepomuckého (kamenná plastika ze 2. poloviny 18. století), ohradní zeď se souborem plastik nebo zámecký park s kamennou vyhlídkovou terasou.

 

Kulturní památky – hroby, rejstř. č. ÚSKP 20479/8-2093

• Pomník padlých v 1. sv. válce
• Žulový figurální pomník ze dvacátých let 20. století, signovaný A. Kleinem.
• Památník padlých
• Bronzový pomník z roku 1937 v podobě alegorické figurální kompozice, jehož autorem je F. Hohl.
• Hrob malíře Hugo Baara
• Kamenný secesní figurální náhrobek z roku 1912, dílo architekta Hugo Bluma a sochaře Leopolda Hohla.

 

Čestné hroby

Nový Jičín

ZM schválilo na svém zasedání č. 32/Z2/2018 dne 18.12.2018, tyto čestné hroby:

a) Heinrich Czeike
b) Wilhelm Gromann
c) Josefine Kober
d) Rudolf Weiss
e) Ignacz Czibulka
f) Richard Kloss
g) Hugo Baar
h) Josef Rossmanith
i) Ferdinand Czeiczner
j) Anton Seibert
k) Hugo Blum
l) Johann Hückel
m) August Hückel st.
n) Karl Hückel
o) Josef Prorok
p) Karel Stiborsky
q) Carl Markus
r) Jakob Ulrich
s) Max Preissenhamer