Na paměť velkého moru z roku 1680 byl uprostřed náměstí, na místě, kde se podle pověsti kupily hromady mrtvých, postaven morový sloup se sochou Panny Marie a svatými Janem Nepomuckým, Rochem, Floriánem a Janem Sarkandrem. Největší zvědavost turistů však vzbuzuje spící postava palermské poustevnice svaté Rosálie, která v jeskyni sní svůj nekonečný sen.

Známou památkou a lze říci, že i raritou Nového Jičína je kašna na centrálním Masarykově náměstí se sochami Tančících sedláků z roku 1929. Krčí se hned vedle dominantního morového sloupu. V minulosti byla kašna příčinou mnoha národnostních šarvátek. Důvodem bylo, že její autor Franz Barwig, který se narodil roku 1886 v Šenově u Nového Jičína, oblékl postavy do německého kravařského kroje. V době, kdy se mnozí obyvatelé Novojičínska hlásili k Sudetům, bylo sousoší důvodným trnem v oku. Nyní patří obě postavičky k nepsaným symbolům města.